Dalo se tomu zabránit?
recenze knihy Měla jsi vůbec někdy rodinu?
“Velitel hasičů a policejní důstojník na otázky spíš odpovídali, než že by je kladli – stará trouba, celou noc unikal plyn a jako tekutina naplnil první patro domu, jiskra nejspíš z vypínače nebo zapalovače, i když se žádný nenašel, výbuch, okamžitý a vše stravující požár. Nezajímali se, proč byla jako jediná ve třičtvrtě na šest ráno venku. Když se ale policejní důstojník zeptal, zda měl její přítel Luke nějaký důvod, proč by chtěl ublížit jí nebo její rodině, vstala a odešla z kostelního sálu, kde vytvořili improvizované krizové centrum.“
Nebudu vám nic nalhávat, tato knížka v sobě ukrývá příběh, který je mrazivý a smutný. Je to vlastně několik osudů různých lidí, kteří mají něco společného, a tím je trápení. Zkrátka se nenarodili pod šťastnou hvězdou a život jim na bedra naložil těžké břímě. Někteří se s ním však dokáží poprat.
Kniha začíná velkou tragédií. V noci před dnem, který má být pro dva mladé lidi jejich nejšťastnějším a nezapomenutelným, dojde v domě matky nevěsty k výbuchu. Ti, kteří byli v domě, to nepřežili – nevěsta, ženich, přítel matky Luke a její bývalý manžel, otec nevěsty, Adam. Jediná přeživší je matka nevěsty, June, která v době výbuchu byla mimo dům. Možná byste čekali, že se rozjede pátrání a vyšetřování. Jenže vše se zamete pod kobereček a vina je svalena na Luka, vždyť je to bývalý trestanec. Je to ale skutečný viník? Dá se vůbec ještě něco zjistit, když dům srovnali se zemí? Tato kniha vás chytne a na konci si řeknete: Dalo se tomu zabránit?
“Teď si při vzpomínce na ony večery říká, jak moc se věci mění, jakmile se na ně podíváte staršíma očima.“
Jedná se o trochu netypicky napsaný román, jelikož v něm najdete minimum přímé řeči a ta je navíc napsaná v textu kurzívou, ale nijak mě to narušilo a neměla jsem s tím problém. S čím jsem měla menší obtíže, bylo, se na začátku zorientovat v lidech, kteří v příběhu vystupují. Autor nás postupně seznamuje s postavami a jejich myšlenkami, vzpomínkami a životními osudy. Jak jsem uvedla již v úvodu, moc toho kladného v románu nenajdete, radost a štěstí jsou zadupány do země hned na začátku. Ale i přesto, je to skvěle napsaná kniha, která se mi velmi líbila.
Nedokážu říct, že by mi nějaká postava přirostla k srdci, ale s většinou z nich jsem soucítila. S touto knihou si uvědomíte, jak náš život ovlivňují rodiče, prostředí, kde vyrůstáme, a že za tragédiemi stojí často náhody a chybná rozhodnutí. Postavou, kterou jsem tak nějak nemohla vystát, byl patnáctiletý Silas, který má v příběhu svoje důležité místo a je typickým puberťákem, který ještě pořádně neví, jak svůj život správně uchopit a jeho snad jedinou starostí je, zkouřit se tak často, jak jen může.
“Tohle je Willova práce. Will by byl zeť, o jakém Adam vždycky snil: chlap, který si před cestou do cizí země pročte, jaké tam hrozí infekční choroby, platí včas všechny účty, večer v předstihu naplní kávovar vodou a kávovými zrny a nastaví časovač. Muž, který zajistí, že zavazadla na líbánky v Řecku budou večer před svatbou sbalená a uložená v autě budoucí tchyně.“
Autor knihu rozdělil do kapitol, z nichž každá nese jméno postavy, z jejíhož pohledu je příběh vyprávěn. Postupně je nám dávkována minulost postav a poodhalováno, co se v tu noc před svatbou odehrálo. Můžu říct, že jsem byla opravdu napnutá až do konce, zda se dozvím pravdu. V hlavě mi běhalo několik verzí, ale na tu správnou jsem nepřišla.
Kniha je velmi čtivá, myslím, že je to taková jednohubka na jeden sychravý podzimní den. V knize najdete kromě velké bolesti i velkou rodičovskou lásku a touhu pochopit své děti. Také si odnesete poučení, že člověk má věřit mateřským instinktům a nikdy nezradit svoje dítě.
“Život umí být prevít, ale mně je jasné, že se ho máme držet a odehrát v něm svoji roli.“
Pokud toužíte odhalit tajemství, přečíst si něco reálného a zároveň smutného, je tato kniha tím pravým. Nechte se unášet na melancholické vlně.
Moje hodnocení je 100 %. Je to velmi zdařilá prvotina a román byl v roce 2015 navržen na prestižní cenu Man Booker Prize.
| Název knihy | Měla jsi vůbec někdy rodinu? |
| Autor | Bill Clegg |
| Žánr | Romány |
| Nakladatelství | DOMINO |
| Rok vydání | 2017 |
| Počet stran | 296 |
| ISBN | 978-80-7498-240-8 |
 | www.dominoknihy.cz |
 | www.palmknihy.cz |
 | www.databazeknih.cz |
Nakladatelství DOMINO vzniklo v roce 1997, což byla pro založení nakladatelství krajně nevhodná doba. Už vyhasl boom z počátku devadesátých let, kdy čtenáři nakupovali z čiré radosti, že si můžou pořídit dobrou knihu i jindy než ve čtvrtek, aniž předtím museli vystát dlouhou frontu.
I když to tenkrát mnozí považovali za nerozumný čin, navzdory všem (jistě dobře míněným) varováním jsme DOMINO založili. Věřili jsme totiž, že dobré knihy si cestu ke čtenáři vždy najdou. Anebo spíše naopak – že čtenáři neztratí zájem o dobré knihy. A právě takové jsme měli v úmyslu vydávat.
Mnohé se od té doby změnilo, základ však zůstává stejný: ve všech edicích se našim čtenářům snažíme nabídnout pouze takové knihy, které stojí za to číst.
PalmKnihy – Největší a nejstarší obchod s elektronickými knihami v České republice. Jednoduše, pohodlně a rychle přímo ve všech dostupných formátech. Více než 11.000 e-knih na jednom místě.
