Chtějí nás rostliny zabít?
Příroda se nezadržitelně probouzí, stačilo prvních pár teplých dní a rozkvetly první lísky a vrby, později se objevily první jarní rostliny, začaly kvést olše, břízy, peckoviny. Ne každý je příchodem jara nadšen, pro některé z nás začíná velmi nepříjemné období života. Pro každého alergika je zřejmě těžké nebrat produkci velkého množství pylu jako útok na svou osobu.
Výskyt alergií na pyl stoupá od poloviny 20. století, jak ve světě, tak u nás. A s pylem mají problém stále mladší a mladší ročníky. Alergie je nepřiměřená reakce jejich imunitního systému na větrem šířená pylová zrna různých druhů větrosprašných stromů či trav. Její projevy jsou velmi široké, od obyčejné rýmy až po anafylaktický šok, který může skončit smrtí. Je pochopitelné, že se vědci zabývají studiem látek, které nutí některé z nás nadměrně kýchat, smrkat a dokonce i plakat. Co dosavadní výzkum prokázal?
V naprosté většině případů látky způsobující alergie jsou pro rostliny nezbytné. Jedná se totiž o látky, které umožňují oplodnění vajíčka a pozdější tvorbu semen. Na úvod bude dobré si připomenout něco málo z pohlavního života rostlin. Pylové zrno je samčí buňka a potřebuje se dostat k samičí buňce a to nejlépe v květu jiného jedince. Tam se dostane například díky opylovačům nebo je přenášeno větrem. V případě větrosprašných druhů je třeba vyrobit výrazně větší množství pylu, protože úspěšnost pylových zrn je mnohem nižší než u druhů přenášených opylovači. Jedna březová jehněda dokáže vyprodukovat až 5,5 miliónů drobných pylových zrn.
Pylové zrno dopadne na bliznu, jejíž povrch je lepkavý a zde začne klíčit a vytvářet pylovou láčkou, jež postupně prorůstá bliznou a směřuje k vajíčku. Výzkum prokázat, že pyl větrosprašných druhů klíčí téměř okamžitě. Například pokus s pylem rýže, který je přenášen vzduchem ukázal, že pylová láčka do 15 minut prorostla bliznou až k vajíčku. Zatím co pyl hmyzosprašného tabáku si počkal téměř 12 hodin, než začala pylová láčka vůbec růst.
Pro růst pylové láčky jsou nezbytné bílkoviny profiliny, které bohužel způsobují alergie. Testy na myších i lidech prokázaly, že vyvolávají zánět dýchacích cest. Můžeme se nějak bránit? Můžeme profiliny zastavit? Laboratorní experimenty na rajčatech, jejichž profiliny byly inhibovány, dokázaly, že pylová láčka se v takovém případě vůbec nevytvoří. Další alergenní látkou je expanzin, který uvolňuje buněčné stěny blizny a umožňuje pylové láčce prorůst až do semeníku. Při experimentální inhibici expanzinu neměla pylová láčka šanci dostat se k vajíčku a vytvořila jen shluk buněk při povrchu blizny. Je zjevné, že tyto dvě bílkoviny jsou nezbytné pro oplození a bez nich by rostlina nevytvořila semena a nemohla se dát reprodukovat. Pro nás lidi to znamená, že bychom se museli obejít bez rostlinných plodů, počínaje zrním, z kterého meleme mouku až například po lískové oříšky. Podobné je to s dalšími bílkovinami, které sice způsobují lidem alergie, ale pro existenci rostlin samotných jsou nezbytné. Bylo by velmi lákavé laboratorně vytvořit rostliny, které alergeny netvoří, ale to bohužel nelze. Díky lepšímu poznání fungování alergenů, však můžeme najít látky, které alergické reakce u lidí nespouštějí.
