Chata na prodej… chtěl jsem natočit něco bytostně českého
„Aspoň v jedné postavě by měl divák poznat nějakého svého rodinného příslušníka,“ tvrdí o svém novém filmu Chata na prodej režisér Tomáš Pavlíček. Chrudimské letní kino bude tuhle novinku, již podruhé, promítat v sobotu 4. srpna od devíti večer. Její autor, sympatický třicátník, nám ochotně poskytl následující rozhovor.
Kde jsi vzal prvotní nápad na tenhle film?
Říkal jsem si, že je v dnešní době potřeba točit o něčem bytostně českém. Mám totiž pocit, že se mladí filmaři na české fenomény málo zaměřují. Zároveň jsem věděl, že zatím musím dělat filmy, které jsou hodně osobní. A když jsem přemýšlel o námětu, který by propojil tyhle dvě věci, napadlo mě, že by mohlo jít o chataření: skoro pokaždé, když přijedu domů do Chrudimi na víkend, jedeme v sobotu s rodiči na chatu v Železných horách a v neděli na chalupu u Prahy. Posekat trávu, opravit plot, prostě udělat nějakou práci… Takže já se těším na to, jak bude o víkendu klid, ale ve skutečnosti zase pracuju, i když hlavně fyzicky. Právě tahle lehce absurdní situace z mého života se stala odrazovým můstkem scénáře. A když jsem měl jasno, že půjde o výlet na chatu, uvědomil jsem si, že zároveň chci, aby šlo o rodinný portrét napříč generacemi. Ale autobiografický je film jen částečně: kromě osobních zážitků je v něm i hodně dalších nápadů a určitého odstupu, za což vděčím spoluscenáristce. Ta navíc dodala izolovaným scénkám potřebný dramatický švih a spád.
Diváci se můžou těšit na velmi známé a oblíbené herce, třeba Ivanu Chýlkovou, Davida Vávru, Terezu Voříškovou nebo Jana Kačera. Bylo pro tebe coby začínajícího režiséra obtížné je získat?
Přesvědčit je ke spolupráci nebylo paradoxně moc těžké, protože se jim líbil scénář. Mnohem náročnější bylo dostat ty herce do natáčecího plánu, aby se sešli.
Točili jsme na podzim, v říjnu a listopadu, kdy mají hodně závazků a vystoupení v divadle. Navíc hlavním dějištěm filmu je chata v Posázaví, takže jsme všichni museli dost cestovat. Ještě jedna věc stojí za zmínku: lidé v kině sice uvidí své oblíbence, ale v nečekaně civilní poloze a v kombinaci s neherci.
Někteří herci už tvoji komedii viděli na karlovarském festivalu. Ivana Chýlková tam předtím prohlásila, že je to v její kariéře vůbec poprvé, co si nedovedla vytvořit představu o finální podobě filmu. Čím si to vysvětluješ?
Mě její vyjádření překvapilo. I ona se šla několikrát po natáčení podívat, jak vypadají některé záběry… Myslím si, že důvodem byly její pochyby o tom, jestli bude film držet pohromadě, jak bude fungovat. Jde totiž o epizodický snímek, který nemá hlavního hrdinu, kolektivní postavou je celá rodina. Díky tomu jsme ještě mohli ve střižně některé scény přidat nebo naopak vyhodit. Proto bylo možná těžké představit si, jak bude Chata na prodej nakonec vypadat. Já si stojím za svým rozhodnutím: zvolil jsem kratší stopáž a svižné tempo vyprávění, abych pomohl volném sledu epizod bez výrazného příběhu.
Po zhlédnutí mi Ivanka řekla, že je s filmem velmi spokojená, a Zuzana Kronerová taky. To mě samozřejmě těší. Ale na druhou stranu třeba pan Vávra a někteří další herci ho dosud neviděli. Jsem velmi zvědavý i na názory novinářů a recenze, ale nejdůležitější samozřejmě budou diváci v kinech po celé republice.
Něco možná napovídá fakt, že tvůj snímek měl úspěch v Karlových Varech…
Na premiéře tleskalo publikum téměř po celé závěrečné titulky a v divácké soutěži film skončil na osmém místě mezi deseti nejoblíbenějšími! Reakce tedy byly extrémně pozitivní. A ještě teď mi lidé posílají esemesky, jak moc je film zasáhl.
Jak působí Chata na prodej na tebe? Jaké jsi měl pocity, když jsi své nové dílko poprvé viděl na plátně?
Když jsme dotočili, říkal jsem si, že nevím, co víc můžu pro diváka udělat. A ten pocit pořád mám. Snažil jsem se, aby to byl smutný i veselý, pravdivý a zároveň komunikativní film, který si zachovává můj autorský rukopis a pohled na svět. Po úspěchu ve Varech si myslím, že přinejmenším vstřícnost k divákům moje hořce smutná komedie má.
Srdečně zvu do kina hlavně ty Chrudimáky, kteří mají rádi rodinné české komedie, třeba sérii o Homolkových nebo Intimní osvětlení! Nezastírám, že jsem se lehce inspiroval i touhle filmovou klasikou. A na diváky navíc čeká i gramofon se spoustou starých desek a česká popmusic, která nestárne: Rangers, sourozenci Ulrichovi nebo Pavel Bobek.
Děkujeme za rozhovor.
ptal se Miloš Pelikán, zdroj Noviny Chrudim
