Animefest 2014 je za námi, jaké to bylo?
Ve dnech 9. až 11. května 2014 v brněnském Výstavišti probíhal 11. ročník největšího českého festivalu japonského komiksu, animovaného filmu a japonské kultury – Animefest 2014. Letos byla akce zase o něco větší a navštívilo ji více než 3000 lidí. Naše redakce byla v Brně přítomna po celé tři dny programu a teď se pokusí své dojmy a zkušenosti shrnout.
Do Brna jsem dorazila pár hodin před začátkem festivalu, ale rozhodně jsem nebyla jediná, kdo už čekal u vchodu před registrací. Netrvalo dlouho a mohla jsem si užívat opojný pocit z toho, že jsem na začátku zhruba dvoutisícové řady. Líbilo se mi, že se nikdo na nikoho nemačkal a celkově panovala při čekání dobrá nálada. Mnoho návštěvníků dorazilo už převlečených v cosplayi (v převleku), takže sledovat překvapené obličeje cestujících projíždějící tramvaje bylo úžasné.
Tím jsem popsala úvodní atmosféru a teď k samotnému festivalu.
Prvním bodem mého programu bylo divadelní představení skupiny s názvem “Malé divadlo kjógenu”, které mne velmi zaujalo a pobavilo. Poprvé jsem viděla tento druh japonské hry a opravdu doufám, že ne naposledy. Poté jsem si vyhradila dostatek času na prohlédnutí areálu. Ve vstupní hale rotundy se nacházela spousta stánků se zbožím s japonskou tematikou – od částí cosplayů po učebnice japonštiny. Neodolala jsem a ochutnala jsem tradiční japonské Taiyaki (pro mne záhadné pečivo ve tvaru ryby).
Následovalo slavnostní zahájení a křest komiksového sborníku Vějíř. Nemáme zde dostatek prostoru pro popsání celého programu, takže to vezmu stručně. Další dva dny jsem navštěvovala jednu přednášku za druhou (mimo to také workshopy, promítání a soutěže). Vždy jsem si dopřála pár hodin spánku (program běžel non-stop) a pokračovala jsem dál. Musím se zmínit o latex workshopu, na kterém nám cosplayerka “převlečená” za Mystic z filmu X-man prezentovala výrobu svého cosplaye. Teprve tam jsem pochopila, kolik času a práce se za vytvářením převleku může skrývat.
Něteré přednášky byly výborné, jiné trochu slabší, ale myslím, že se mi povedlo navolit si program velmi dobře. Naprosto kouzelný byl film Patema nohama vzhůru, který byl moudře vybrán jako hlavní film Animefestu. Oproti tomu promítání filmu Superúchyl jsem ani při nejlepší vůli neabsolvovala až do konce. Od tohoto kousku jsme s přáteli utekli do herny japonských deskových her, což mě přivádí na další místo, které nesmím vynechat.
I když se na mne mí nově získaní spolunávštěvníci dívali nepříliš nadšeně, když jsem se v herně usadila a požádala jednoho z organizátorů o vysvětlení dvou her (tradičních japonských šachů Shogi a nové karetní hry Hanabi), nakonec nás hraní zcela pohltilo. Zůstali jsme v herně až do tří hodin do rána a druhý den se tam rádi vrátili.
Abych jen nechválila, musím zmínit několik málo nedostatků Animefestu 2014. I když vím, že pro Brněnské sdružení otaku bylo velmi náročné tak velkou akci zorganizovat a něco se prostě ovlivnit nedá, je třeba pár věcí zmínit.
Návštěvníci mohli hlasovat v hlavních soutěžích (např. hlavní cosplay soutěž) pro vítěze, k tomu sloužila buď obrazovka na info-stánku nebo bylo k dispozici wifi připojení. Obrazovku jsme navštívili několikrát, ale z technických důvodů se nám hlasovat nikdy nepovedlo. O moc úspěšnější jsme nebyli ani při připojení na wifi přes mobil. Je to škoda, chtěli jsme přispět svou troškou do mlýna.
Nejvíc využívané ubytování na festivalu – dvě tělocvičny – se nacházelo zhruba 15 minut chůze od Výstaviště, což pro neznalce Brna byl trochu problém a pro noční poutníky zkouška odvahy. Mou poslední výtkou je, že jsem se těšila na víc příležitostí ochutnat typická japonská jídla.
A teď zase hlavní klady akce a zároveň důvody, proč doufám, že jsem Animefest nenavštívila naposledy. Festival měl úžasnou pozitivní atmosféru. Ať jsem se ocitla kdekoli, vždy se se mnou dal někdo do řeči a poznala jsem tak spoustu příjemných lidí. Spousta lidí se vítala s přáteli z minulých ročníků Animefestu, kteří jsou z druhého konce republiky a vidí se tedy každoročně jen zde.
Zhruba polovina návštěvníků byla v cosplayi, takže všude se bylo na co dívat. Naprosto mě odzbrojil perfektní převlek za květinu v květináči, který děsil kolemjdoucí lidi. Právě rozhovorem s tímto cosplayerem se s vámi rozloučím. Pokud Vás festival zaujal, příští rok nás čeká Animefest 2015.
Pověz mi něco o sobě a o svém cosplayi.
Moje přezdívka je Yamík von Ukenstein a můj cosplay je takzvaný Bushman, což znamená Křovák. Tito křováci jsou známí po celém světě, převlékají se za různé stromky a rostliny a potom vybafnou na kolemjdoucí s tím, že si je u toho točí na video a následně zveřejnují na internetu.
Takže to, jak jsi mě k smrti vyděsil, máš taky natočené?
Tebe konkrétně ne, ale za celý festival jsme pořídili asi čtyři hodiny záznamu. (smích)
Po kolikáté jsi na animefestu?
Letos jsem tu po páté. Jsem tady celkově spokojený, líbí se mi tu. Lidé i atmosféra tu jsou skvělí.
Jak se ti líbil letošní ročník?
Letos mě tu docela zklamala přednáška o mecha žánru, na kterou jsem se jakožto fanoušek těšil. Mám takový pocit, že přednášejícímu se to moc nepovedlo a měl by si v budoucnu napravit reputaci.
Překvapila tě nějaká letošní novinka?
Rozhodně mě překvapily novinkové panely, protože přečíst si tam hned druhý den festivalu o sobě zprávu: “Pozor na květináč!”, mě velice potěšilo. (smích)
Máš nějaký nápad na vylepšení animefestu?
Bylo by fajn, kdyby se dalo nějak zajistit, aby se dalo spát přímo tady v budově. Třeba za určitých pravidel, že tu po nás vždy ráno bude uklizeno a nebudeme moc hluční.
