Amaranthe: Síla metalu a moderního popu
Amaranthe je dánsko-švédská kapela, která vznikla v roce 2008 pod názvem Avalanche. O rok později byli členové přinuceni, aby se přejmenovala na Amaranthe, pod kterém skupina existuje dodnes.
Založil ji bývalý člen Joacim „Jake E.“ Lundberg společně s Olofem Mörckem. Jake v roce 2016 oznámil kapele koncertní pauzu, která se následně změnila na to, že kapelu opustí definitivně. Místo něho nastoupil na jeho pozici Nils Molin, působící zároveň ve švédské power metalové kapele Dynazty. Další člen, který roku 2013 opustil Amaranthe byl Andreas „Andy“ Solveström, jenž singlům dodal tu pravou „šťávu“, o kterou se postaral jeho hluboký a hrubý chrapot v podobě screamingu a growlingu. Od roku 2016 je členem švédské kapely Dimension Zero. Nahradil ho člen metalové skupiny Scarpoint, Henrik Englund Wilhelmsson, který například zaskakoval za Andyho při společném evropském a americkém turné s finskou metalovou kapelou Stratovarius.
Amaranthe nyní tvoří celkem šest členů. V jejich složení zaujímají pozici tito talentovaní umělci: půvabná švédská zpěvačka Elize Ryd, která dokonce koncertovala i s power metalovou kapelou Kamelot, Nils Molin, Henrik Englund Wilhelmsson, bývalý člen death metalové kapely Nightrage a taktéž bývalý frontman švédské power metalové skupiny Dragonland Olof Mörck, baskytarista a zároveň bývalý člen slavné pětice Engel Johan Andreassen a v poslední řadě Morten Løwe Sørensen, který hraje v tomto šestičlenném seskupení na bicí a taktéž působil ve své minulosti hned v několika kapelách, zejména v The Cleansing, Koldborn a Mercenary.
Jak už název vypovídá, Amaranthe by se dal zkráceně popsat jako mix několika žánrů. V první řadě se jedná hlavně o metal kombinující prvky moderního popu. A ve druhé řadě se metalová hudba od Amaranthe může rozdělit do několika podžánrů, ať už do power metalu, melodického death metalu, glam metalu, hardcore metalu nebo electro metalu. Amaranthe má dokonce i písně, které jsou žánrově blíže k tanečnímu rocku než k metalu. Tyto vyjmenované žánry jsou v něčem specifické, podle čeho je vášnivý posluchač pozná hned na první pohled. Ptáte se, jak? Tak to si nyní v „kostce“ společně vysvětlíme.
Power metal je druh metalu, ze kterého vyzařuje veškerá energie, kterou umělci přenášejí do svých písní tak, aby posluchači mohli být díky němu naladěni do té správné noty. Druhý podžánr, tedy melodický death metal se objevil v „hudebním rybníčku“ již na počátku devadesátých let ve druhém největším švédském městě Göteborg. Toto městečko se hlavně proslavilo svými parky, za což dostalo přezdívku „zelené město“ nebo univerzitami, ve kterých studuje největší počet studentů ve Skandinávii. Žánr obsahuje více melodických kytarových riffů, sól, akustické kytary, a především i growlingu. Glam metal je podžánr heavy metalu, existující již od přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. Může také obsahovat prvky jemnější verze heavy metalu a popu. Hardcore metal neboli metalcore je styl tvrdší muziky, který v sobě obsahuje další dva žánry. A poslední electro metal je žánr tvrdé hudby, ve kterém se vyskytuje hudba v elektronické podobě.
Šestice vydala pět studiových alb. Svou první debutovou desku vydali v roce 2011 pod názvem skupiny, tedy Amaranthe. Deska měla takový úspěch, že se objevila v hitparádách hned ve dvou zemích, a to ve Švédsku a Finsku. Toto album obsahuje dohromady dvanáct singlů, z čehož se nejvíce proslavila tato čtveřice: Leave Everything Behind, Hunger, 1.000.000 Lightyears a balada Amaranthine. Videoklipy ke svým písním, ať už na tomto albu nebo i na těch dalších se snaží členové vytvářet do filmové podoby, o tom svědčí i znělka od společnosti Universal na začátku klipu k písni Hunger. Kromě této „hudební čtyřky“ je v albu obsaženo dalších osm písní: Automatic, My Transition, Rain, Call Out My Name, Enter The Maze, Director´s Cut, Act of Desperation a Serendepity, která se nachází na úplném konci desky.
Další album následovalo o dva roky později, přesněji v roce 2013. Jmenuje se jednoduše The Nexus a obsahuje o jednu píseň více než debut Amaranthe. Obsaženy jsou v ní hity The Nexus, což je jedna z nejslavnějších písní kapely, dále Burn With Me nebo zremixovaná verze Hunger. V obsahu alba jsou i další písně jako třeba Afterlife, Invincible, Theory of Everything, Stardust, Mecanical Illusion, Razorblade, Future On Hold, Electroheart, která je zajímavá hlavně v hudebním zpracování a taktéž se v ní „ukrývají“ i prvky electro hudby, dále pak Transhuman a Infinity.
V pořadí již třetí album bylo vydáno hned v dalším roce a neslo název Massive Addictive. Jedná se vůbec o první album, kde nejsou na obale členové vyobrazeni. Místo nich se na coveru nachází bílé pozadí a několik zlatých ornamentů. Dále se jedná o úplně první společnou desku, ve které se objevil Henrik. Album obsahuje těchto dvanáct singlů: Dynamite, Drop Dead Cynical, Trinite, stejnojmenná píseň jako název samotné desky, tedy Massive Addictive, dále pak Digital World, True, Unreal, Over and Done, Danger Zone, Skyline, An Ordinary Abnormality a závěrečná Exhale.
Další desku Amaranthe vypustili v roce 2016 a pojmenovali ji Maximalism. Obálka alba je zbarvena do tmavších odstínů, přesněji do krvavě rudé a černé, a kromě těchto barev se zde nachází i barva bílá. Obsahuje taktéž dvanáct singlů: Maximize, Boomerang, That Song, 21, On The Rocks, Limitless, Fury, Faster, Break Down And Cry, Supersonic, Fireball a Endlessly, kterou nádherně zpívá Elize Ryd. Co tuto píseň obzvláštňuje je videoklip s přírodní atmosférou a s taneční dvojicí, což doplňuje zpěvaččin výrazný hlas. Díky této desce získala skupina nominaci na cenu Grammis Award for Hard Rock/Metal of the Year, ocenění ovšem obdržela kapela Ghost s albem Popestar.
V říjnu roku 2018 Amaranthe vydali nové album obsahující také dvanáct písní. Pojmenovali ho jednoduše Helix. Jedná se o vůbec první desku, kde se publiku představil nový zpěvák Amaranthe a zároveň stálý frontman kapely Dynazty, Nils Molin. Jeho první zazpívanou písní se stal singl Countdown, jehož klip se nese v hororovější tématice, ve které se celkově objevují „drsnější“ scény než v předešlých hudebních dílech. Dále na albu můžou fanoušci uslyšet skladby jako jsou právě The Score, 365, Inferno, která se svým rytmem podobá písničce Shape Of You od anglického popového zpěváka Eda Sheerana, již zmíněná Countdown, Helix, Dream, GG6, Breakthrough Starshot, My Haven, Iconic, Unified a Momentum.
Začátkem listopadu se představili Amaranthe ve Foru Karlín v rámci Wolfsnächte Tour 2018. Nechyběly kapely jako jsou Dynamite a Powerwolf, kteří zde měli hlavní program.
A na závěr bych chtěla říct to, že Amaranthe určitě stojí za poslechnutí. Zamilují si ji jak příznivci metalové muziky, tak i posluchači, kteří mají rádi kombinaci různých žánrů – ať už toho tvrdšího nebo jemnějšího, zkrátka si u nich každý přijde na to, co má rád.
