A přesto jsem ho milovala
recenze knihy Dcera krále močálů
„Jacob Holbrook uprchl z vězení. Král močálů. Můj otec. A já jsem ta, kdo ho do vězení dostal.“
Kniha, která vám vezme dech. Spíše než o thriller se jedná o dobrodružný román s prvky thrilleru. Na začátku se seznámíme s Helenou (čti „helejnou“) Pelletierovou, šťastně vdanou mladou ženou s dvěmi malými dcerami, která žije v Michiganu, a živí se prodejem džemů. Její životní idylka se jednoho dne změní, když v rádiu zaslechne, že utekl nebezpečný vězeň, její otec. V tu ránu je jí jasné, že není nic důležitějšího, než ochránit svoji rodinu. A ví, že bude muset s pravdou ven, že bude muset svému manželovi Stephenovi říct, kým je. Že je dcerou „krále močálu“, který před sedmadvaceti lety unesl její matku, jíž tehdy bylo čtrnáct let a po čtrnáct let ji držel mimo civilizaci na usedlosti v močálech, kde se jí narodila dcera Helena.
Jedná se o velice zajímavý příběh, kdy se Helena ve vzpomínkách vrací do svého dětství, kdy neměla ponětí, že v jejím životě je něco špatně, netušila, že je dcerou únosce. Svého otce milovala, přestože se k nim občas choval hrubě a násilně. Ale naučil ji spoustu věcí – jak se chovat v divočině, jak číst stopy, jak ulovit zvěř, hrál s ní hru, kdy ona měla za úkol ho vystopovat. Přestože do svých dvanácti let nechodila do školy, naučila se číst díky časopisům, které v jejich chalupě objevila. Toužila po společnosti někoho dalšího než jen rodičů, a nakonec si vytvořila dva imaginární kamarády.
„Když jsem byla malá, nedostala jsem ani obyčejný balonek. Svoje hračky jsem si sama vyráběla. Trhala jsem na kousky přesličku a pak ji zase sestavovala dohromady a mělo to na mě stejně vzdělávací účinky jako hračky, u kterých mají děti zasouvat správné tvary do odpovídajících otvorů.“
Jedná se o syrový, drsný příběh. Málokdo z nás si umí představit, jaké to je být unesen ani jaké to je být dcerou únosce. Helena se musela vyrovnat se svojí minulostí a zvládla to dobře. A nyní, když se jako dospělá dozví, že je její otec na svobodě, zachová chladný rozum a hned začne jednat. Ví, že pokud ho někdo dokáže vystopovat, je to ona. A tak se ho vydá najít. V knize se tedy prolíná Helenina minulost, v níž vyrůstala v divočině s přítomností, kdy jde po stopách svého otce. Podaří se jí ho najít? Nebo on najde dřív ji? Zachrání Helena svoji rodinu?
Autorka nám předkládá příběh, který by se mohl klidně odehrát. Helenin otec je násilník, ona o něm říká, že je narcista, je to surovec, ale zároveň touží natolik po lásce a společnosti, že se odhodlá k hroznému činu – únosu, chce si svoji ženu a následně svoji dceru k sobě navždy připoutat. Je neuvěřitelné, jak musel mít vše předem promyšlené, a jak si byl jistý, že ho nikdy neopustí. V knize najdete scény, kdy vás bude mrazit a možná chvílemi nebudete napětím ani dýchat. Čtení této knihy jsem si náramně užívala, přestože se jedná o takto drsný příběh, ale dobrodružství z něho přímo čiší.
„Takže popravdě: Tím, co mě po našem útěku z močálů udivilo nejvíc ze všeho, byla elektřina. Dnes je pro mě těžké pochopit, jak jsme se mohli celé ty roky bez ní obejít. Vidím, jak lidé rozmařile nabíjejí svoje tablety a mobilní telefony, opékají si chléb v toustovači, připravují popcorn v mikrovlnkách, sledují televizi a čtou si dlouho do noci e-knihy, a část ze mě stále nevychází z údivu.“
Helena se v příběhu věnuje především otci, který na ni měl velký vliv, matka stála v ústraní, bohužel s ní Helena neměla takový vztah, jaký většinou mezi matkou a dcerou bývá. Zřejmě za tím stojí to, že když se jí Helena narodila, byla velmi mladá, byla v zajetí, v pustině, bez pomoci a navíc při porodu došlo ke komplikaci, která ji málem stála život.
Kniha se čte jedním dechem. Dvacet osm kapitol, které knihu tvoří, vám uteče před očima, ani nebudete vědět jak. A konec knihy je opravdu nervy drásající, kdy ve skrytu duše doufáte, že dobro zvítězí nad zlem.
„Myslím na matku, mrtvou a většinou lidí už zapomenutou. Myslím na dcery. Myslím na manžela, který je doma sám a čeká na mě. Tohle zabíjení musí přestat. To já svého otce najdu. Já ho dopadnu. Já ho vrátím do vězení a přinutím ho zaplatit za všechno, co spáchal.“
První, co mě na knize zaujalo, byla obálka, zelenočerný močál a z jeho hladiny vystupující bílá písmena názvu knihy.
Pokud toužíte nahlédnout do mysli a duše malého dítěte, které vyrůstá uprostřed divočiny, má komplikovaný vztah s matkou a otec je nevypočitatelný, pak sáhněte po této knize. Příběh je umocněn o dění v přítomnosti, kdy se Helena musí znovu potýkat se svojí minulostí a především uchránit svoji rodinu, kterou miluje nade vše. Jedná se o příběh velké odvahy, touhy, odhodlání a lásky.
„Špatné věci se dějí. Padají letadla, vykolejují vlaky, lidé umírají při záplavách, zemětřeseních a tornádech. Ztrácejí se sněžné skútry. Psi se střílejí. A jsou unášeny mladé dívky.“
Knihu doporučuji, jak ženám, tak mužům. Všem, co mají rádi dobrodružné knihy a všem, které zajímá, jak se dá několik let žít uprostřed močálu bez elektřiny, tekoucí vody, lidské společnosti a zdravotní péče.
Moje hodnocení je 100 %.
A myslím si, že by stálo za to, kdyby tato kniha dostala šanci být zfilmována.
| Název knihy | Dcera krále močálů |
| Autor | Karen Dionne |
| Žánr | Thriller |
| Nakladatelství | Slovart |
| Rok vydání | 2017 |
| Počet stran | 248 |
| ISBN | 978-80-7529-326-8 |
 | www.slovart.cz |
 | databazeknih.cz |
Nakladatelství Slovart působí na českém trhu již od roku 1994. Vydává knihy domácích autorů převážně z oblasti dětské a populárně naučné literatury i licenční tituly předních světových nakladatelů.
Mimořádně úspěšné jsou unikátní obrazové publikace, jako např. Ars Sacra, Baroko a řada dalších i původní rozsáhlé a významem ojedinělé monografie mj. Jan Saudek či Adolf Born, které jsou exportovány do mnoha zemí po celém světě.
Součástí nakladatelství je i značka Brio, ve které vychází knihy pro děti i nově vzniklá značka, zaměřená na young adult literaturu #Booklab.
