Známe se již z dělohy
recenze knihy
Liane Moriarty – Tři přání
Nejprve jsou dvě, ale… Jedno z nich se rozdělí na další dvě, a proto se v jedné děloze začíná utvářet životní příběh tří bytostí. Každá z nich je naprosto jiná a všechny se snaží být ve svém životě šťastné a dostat se na výsluní.
To je ve zkratce popis toho, co nás čeká v knize, již bych vám ráda v následujících odstavcích přiblížila. Celý příběh se odehrává v prosluněném Sydney. Jak je již zřejmé z předchozích vět, hlavní hrdinky jsou tři (Lyn, Gemma a Cat), avšak započítat bychom měli i jejich matku (Maxine), která v některých kapitolách hraje také prim. Celá kniha pak monitoruje život trojčat od jejich narození až do doby jejich dospělosti, kdy se musí postavit závažným životním výzvám a problémům. Podaří se jim zůstat šťastnými? To se dozvíte na stránkách této poutavé, čtivé a neskutečně strhující knihy. Musím vám ji vřele doporučit, protože stojí za přečtení.
Od knihy můžete čekat velké množství nečekaných zvratů, chvilkami byste s hlavními hrdinkami nejraději brečeli, nadávali a možná i vraždili, ale jsou tu i okamžiky radostí a pocity uspokojení. Při četbě bude uspokojeno každé srdce milovníků románů se sociální tematikou a romantickou zápletkou. Z toho vyplývá, že si román spíše přečtou ženy, ale pro muže se rozhodně nestává zapovězeným. I muži zde najdou tajné poselství. V příběhu mě hodně překvapil vztah mezi sestrami. Očekávala bych, že budou vztahy úzce propojené, ale v několika chvilkách jsem z vyprávění hrdinek měla naprosto jiný pocit. Mezi hrdinky vstoupila totiž občas vstupuje závist.
Kniha Tři přání, o níž je celá tato recenze, vyšla v originálu (Three Wishes) již v roce 2003. V České republice se tohoto románu dočkáváme až v roce 2016 a o vydání se postaralo nakladatelství Ikar. Pokud vás recenze titulu zaujala a budete si jej chtít přečíst, můžete si jej pořídit zde.
„Pamatuješ si, jak jsme je vezli do té restaurace ve městě, když byly ještě malé? Už si vzpomínáš? Jak nás manažer požádal, abychom odešli, protože Lyn hodila po Catrioně sklenici se svou limonádou? Takový trapas! V životě jsem se takhle nestyděla. A to nemluvím o té láhvi docela dobrého shirazu, kterou jsme tam museli nechat. Cat tehdy potřebovala čtyři stehy.“ (s. 13)
Tři přání pro mě byla láskou na první pohled. Jedním z důvodů je i to, že toto dílo patří do mojí oblíbené EDICE SVĚTOVÝ BESTSELLER. Což vás na první pohled upoutá hned při pohledu na její milou obálku, jež je naprosto k „sežrání“. Dalším faktorem, jenž mluvil pro to, že si knihu musím přečíst, byla její anotace. Zaujalo mě, že se jedná o příběh trojčat, jenž monitoruje téměř celý jejich život. Zajímaly mě vztahy, které mezi vícerčaty panují, ale také to, jak je vidí jejich okolí. V tomto ohledu mě kniha vcelku překvapila, protože těch názorů a pohledů se v románu skrývá opravdu hodně. Posledním důvodem mého výběru byla již zmíněná obálka, kterou jsem si oblíbila hned, jakmile jsem ji uviděla. Celá je laděna do uklidňujících modrých barev. Celému obalu dominuje uprostřed jistě chutný dortík s jednou svíčkou (celý příběh totiž začíná oslavou narozenin hlavních hrdinek). K dortíku dopadají po levé straně tři „padáčky“ pampelišky. V úrovni dvou semínek se na pravé straně leskne zlaté označení edice. V horní části obálky je velkými bílými písmeny uveden název knihy a pod ním pak menšími růžovými písmeny nápis: DEJ SI POZOR, CO SI PŘEJEŠ, MOHLO BY SE TI TO VYPLNIT… Jméno autorky je pak uvedeno růžovou barvou v dolní části obálky a nad ním je po levé straně menšími bílými písmeny uvedeno jméno nakladatele. Celá obálka tedy na mě působí příjemným a uklidňujícím dojmem.
„Zrovna se pokoušela svléknout Maddie, aby ji mohla neplánovaně vykoupat. Maddie po sobě celých pět minut s rozkoší matlala černou, lepkavou drožďovou pomazánku a nechtěla o svoje umělecké dílo přijít.“ (s. 41)
Příběh je velice chytlavý. Již na první stránce mě chytl do svých tenat a odmítl mě pustit do té doby, dokud jsem jej nedočetla do konce a nezjistila, jak to vše s hlavními hrdinkami dopadlo. O autorčině tvorbě jsem si toho již přečetla hodně a chtěla jsem zjistit, zda mi sedne tak, jak tomu bylo i u ostatních čtenářů. Sedla a musím říci, že mě opravdu zaujala čtivost textu. Autorka mě dokázala upoutat a vtáhnout do děje téměř ihned. Z velké blízkosti jsem tak mohla sledovat veškeré dění a mohla jsem s hrdinkami prožívat veškeré emoce. Zajímavé mi přišly charakteristiky jednotlivých postav, kdybych měla v tuto chvíli říci, jaká z hlavních hrdinek byla mému srdci nejblíže, tak bych nedokázala odpovědět. Jistě se ptáte proč? Odpověď na otázku je vcelku jednoduchá. Vždy, když jsem si některou z hrdinek oblíbila, učinila něco, čím můj zájem ztratila. Nakonec jsem však zjistila, že všechny mají něco do sebe. Celé vyprávění plyne chronologicky tak, jak se děj odehrával. Avšak počítat musíme s velkou mírou paralely, protože nesledujeme jen jeden jediný životní příběh, ale paralelně příběhy tři. Objevují se však i retrospektivní pasáže, které jsou v této knize vcelku dlouhé, většinou se jedná o celé kapitoly. Chronologické kapitoly jsou slovně číslovány, retrospektivní pak nesou naprosto odlišný název, jenž plně vystihuje jejich obsah. Tyto retrospektivní kapitoly jsou vyprávěny z pohledu Maxine a pojednávají o dětství hlavních hrdinek. Díky neustálému prolínání životních příběhů s retrospektivními kapitolami je děj neskutečně živý a nepotřebuje žádné další prvky k oživení.
„Cat se tohle nikdy nestalo. Svůj odraz znala moc dobře a nesnášela ho. Nic ji nedokázalo tak rozhodit, jako když se nečekaně zahlédla někde v zrcadle, tím spíš, pokud se zrovna usmívala. Ten její bláhově šťastný výraz vypadal tak zranitelně, že byl k politování.” (s. 129)
Co se týče vypravěče, je zde hned dvojí. V retrospektivních kapitolách, jež jsou psány kurzivou a mají svůj vlastní název, se objevuje subjektivní ich-forma. Druhý vypravěč se pak nachází v kapitolách chronologických, jež jsou slovně číslovány a psány běžným písmem, zde mluvíme jsem sledovala objektivní er-formu. Zajímavé je velké množství dialogů, avšak nejvíce mě zaujaly různé e-maily a SMS zprávy, které si mezi sebou zasílaly jednotlivé postavy. Všechny tyto prvky pak dotvořily celistvost díla. Věřím tomu, že pokud se do četby Tří přání pustíte, budete nadšeni. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože osobně nadšená jsem a knihu vám mohu vřele doporučit.
„Jenže nepočítala s tím, že se přihodí jí. Záchvaty paniky se měly dít jiným, křehčím lidem. Takovým, co potřebují, aby se o ně někdo staral. No dobrá, bude k sobě naprosto upřímná – poněkud natvrdlým lidem.” (s. 221)
Celý příběh je vepsán do krásných 368 stran a je složen z velkého množství kapitol, jež jsou často vcelku krátké. Vyzdvihnout musím grafické zpracování knihy, které mě naprosto nadchlo. Líbí se mi, že se nepletou jednotlivé dějové linie, protože jsou odlišeny stylem písma a fontem. Vždy, než jsem se do kapitoly začetla, jsem předem věděla, jakou dějovou linii budu právě sledovat. Výborná grafika tedy přispívá ke snazší orientaci ve vyprávění. Nesmím zapomenout pochválit i jazykovou a gramatickou stránku. Kniha je zpracována velmi kvalitně i po této stránce. Vše krásně zapadá na své místo a dává smysl. Neobjevují se žádné pasáže, kde bych se v příběhu ztrácela či tápala.
„Celé hodiny pracovala na druhé ložnici, malovala ji na máslově žlutou. Zatímco seškrabávala starý nátěr a nanášela nový, v hlavě měla mírumilovné prázdno.“ (s. 320)
Moje subjektivní hodnocení tohoto skvostu je více než jen pozitivní. Ze zpracování celého příběhu i knihy jako celku jsem naprosto nadšená. Z četby jsem si odnesla nevšední čtenářský zážitek a určité ponaučení. Tato kniha v sobě ukrývá spoustu tajemných poselství a je jen na nás čtenářích, abychom je dekódovali. Celé vyprávění ve čtenáři vyvolá spoustu často rozporuplných emocí. Chvilkami budete mít chuť skákat radostí a za malou chvíli byste se nejraději zahrabali v depresích někam hodně hluboko pod zem, tak jsem to měla aspoň já. Dílo totiž působí na čtenářovu empatii. Ač je děj vcelku spletitý, můžeme o něm říci, že z malých částí je utvořen celek, jenž je pevně propojen a nesype se. Dalším faktem, jenž mě hodně potěšil, bylo prostředí. Ráda jsem se podívala do Sydney, kam se zatím mohu podívat jen na mapě nebo v televizním dokumentu. Popisy veškerých míst byly naprosto věrohodné a já si vše mohla krásně představovat. Autorčin styl psaní mě naprosto uchvátil a už se moc těším, až se setkám s dalšími jejími díly. Knihu hodnotím nádhernými 100 % a vřelá doporučení, to vše si totiž tento literární skvost zaslouží.
Název: Tři přání
Autor: Liane Moriarty
Překlad: Šárka Kadlecová
Vydavatel/výrobce: IKAR
Rok vydání: 2016
Počet stran: 368
Rozměry: 155 x 235 mm
EAN: 9788024932491
ISBN: 978-80-249-3249-1
E-shop: www.Dobre-knihy.cz
Databáze knih: www.DatabazeKnih.cz
Internetové knihkupectví Dobré Knihy.cz se řadí mezi přední knihkupce v ČR. V nabídce máme okolo 70 000 titulů a neustále se snažíme ji rozšiřovat. Provozujeme také Magazín Dobrých Knih, kde vycházejí články, recenze knih a informace k dění na knižním trhu. Knihy nás prostě baví!
