Tip na audioknihu – Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie

Čtvrtek, 1.9.2016 redakce audio, historie, mluvené slovo, OneHotBook, příběhy

recenze audioknihy
Eduard Petiška – Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie

Jak získat nesmrtelnost? Čím odloudit muže? Jak překonat bránu do země mrtvých? Má smysl bojovat proti svému osudu? Proč se bít za spravedlnost? Jak ochránit své bohatství? Koho milovat? Kdy odejít a kdy se zase vrátit? Komu důvěřovat?

Vydavatelství OneHotBook v současné době do audio podoby převádí zejména knihy, které jsou novinkami a bestsellery zároveň. Při stoupající oblibě mluveného slova, které už dávno neposlouchají jen zrakově postižení, je jen dobře, že tvůrci nezapomínají ani na klasická díla, často „povinnou četbu“ či knihy našeho dětství.

Jednou za čas mám potřebu nějakého historického příběhu. Když jsem narazila na Petiškovi Báje a pověsti z mého oblíbeného Egypta, byla volba jasná. Těšila jsem se na skvělého interpreta Miroslava Táborského, kterého jsem naposledy slyšela naživo předčítat povídky R. Fulghuma z jeho nové, ryze české knihy Poprask v sýrové uličce (super zážitek!), na exotickou, orientální hudbu k navození atmosféry a byla jsem zvědavá také na celkový zážitek z načtení, resp. ze zrežírování, kterého se opět ujala mně i ostatním posluchačům mluveného slova jistě velmi dobře známá Jitka Škápíková (Porodní bába, Dívka, která spadla z nebe, Složka 64 a mnoho jiných audioknih nejrůznějších žánrů). Jak se jim to tedy povedlo?

Rozhodně skvěle! Herec své kvality dokázal již mnohokrát a nevylámal si zuby ani na těchto bájích a pověstech. Hudba je povedená, dobová a jemná, ale na můj vkus jí – nebo i dalších zvukových doprovodů – mohlo být více a celkově by neškodily ani delší znělky, u kterých by se dalo více rozjímat, zejména o poučných koncích příběhů.

Audiokniha vám nabídne hned čtrnáct různě dlouhých vyprávění, dohromady takřka čtyři hodiny zábavy. A když píši zábavy, skutečně nechybí ani trocha legrace pro dospělé (seznámíte se třeba s Bohyní Vlhkosti či s Baťou, kterého se žena pokusila zabít na několik způsobů, a stejně vždy znovu obživl). Co také báje a pověsti obsahují, jsou ponaučení, která jsou navíc stále aktuální. Stále stejní ve své podstatě jsou pak lidé, díky čemuž jsou některá díla nadčasová, stávají se klasikou. A proto také všechny zákeřnosti, láskyplné oběti, zrady, milostná vzplanutí, touhy nebo nesmrtelná přátelství jsou (a budou) „v kursu“ navždy.

„Moudrosti se nezmocníš lstí. Moudrý jde vlastní cestou. Moudrý si k vědění pomůže sám.“

„Spravedlnost může často bloudit, ale nikdo ji nemůže zabít.“

Určitě nezaškodí připomenout si mezopotámského Gilgameše a Enkidua i všechny egyptské bohy, včetně všudypřítomného boha Slunce, a poslechnout si o stvoření světa tentokrát trochu jinak nebo hned několik méně známých příběhů se zajímavou pointou či náboženským poselstvím – a to vše s hrdiny s krásnými, dlouhými, archaickými jmény. Chuenanupovi zdar!

{source}
[[p]]
[[iframe width=”100%” height=”166″ scrolling=”no” frameborder=”no” src=”https://w.soundcloud.com/player/?url=https://soundcloud.com/onehotbook/e-petiska-baje-a-povesti-stareho-egypta-a-mezopotamiecte-m-taborskyaudiokniha-onehotbook&auto_play=false&color=ec0515&theme_color=00FF00&show_artwork=true”]][[/iframe]]
[[/p]]
{/source}

Anotace:

Ve starých egyptských bájích a pověstech se vracíme po stupních staletí zpátky do dob před několika tisíci lety, kdy staří Egypťané uctívali boha slunce, ale také do doby počátků velkolepého stavitelského umění, řemesel a do doby počátků lékařské vědy a astronomie, k pramenům lidské vzdělanosti. Staré egyptské příběhy zpracované podle překladů ze starých papyrů, podle zlomků i úryvků různých písemných památek i podle zpráv a pověstí starověkých řeckých spisovatelů. Vybrané desatero příběhů představuje úvod do egyptské mytologie: jak si Egypťané před dávnými lety představovali zrození země a lidí a jak slunce poprvé vyšlo na svou pouť; dozvíme se o vládě dobrého boha Usíra, o věrné lásce jeho manželky Éset a o krutém činu zlého boha Sutecha; uslyšíme o neuvěřitelných kouzlech a záhadách a také o jedné dávné pravdě; o západní říši mrtvých; o dvou bratrech Baťovi a Anupovi, o křivdě a neúprosné spravedlnosti; o dobytí města Joppy egyptskou lstí; o Egyptském rolníku Chuenanupovi, který řečnil, aby se dovolal práva; o neuvěřitelných dobrodružstvích trosečníka na očarovaném ostrově uprostřed moře; o princi, který utíkal před svým osudem; o bohatém egyptském králi a chytrém zloději.

Staré mezopotámské příběhy jsou zpracovány podle překladů klínopisných záznamů, často porušených a zlomkovitých. Báje mezopotamského starověku jsou prastarého, většinou sumerského původu a putovaly od Sumerů k Akkadům, Babyloňanům a Asyřanům, měnily se a byly doplňovány. Vypráví o tom, jak byl podle starověké mezopotamské báje stvořen svět z těla bohyně a člověk z krve boha a také o sestupu mezopotámské bohyně Ištar do podsvětí. Další příběh pojednává o vladaři mezopotámského města Kiše Etanovi, který se vznesl do povětří. A nechybí ani povídání o mezopotamském králi Gilgamešovi, který se vydal hledat nesmrtelnost.

Autor:

Eduard Petiška (1924 – 1987)

Český básník, romanopisec, povídkář, novelista, autor knih pro děti a mládež, dramatik, teoretik dětské literatury a překladatel, otec spisovatele Martina Petišky (píšícího pod pseudonymem Eduard Martin) je autorem více než devadesáti titulů, které oslovují už pátou generaci čtenářů. Jeho knihy byly přeloženy do několika desítek jazyků a jsou úspěšné i v zahraničí. Celkové prodeje jeho děl přesáhly hranici osmnácti milionů kusů.

Eduard Petiška se narodil roku 1924 v Praze. Vystudoval gymnázium v Brandýse nad Labem, poté studoval v Praze na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dějiny literatury a germanistiky, kde získal titul PhDr. Překládal z němčiny, především J. W. Goetha. V poezii navazoval na Františka Halase (Podzimní deník). Lyrický ráz mají i jeho prózy, v nichž se zabýval generačními a mravními konflikty (Než uzrají muži, Pomerančové šaty, Průvodce mladého muže manželstvím, Třicet manželek). Jeho knihy pro děti (Birlibán, Jak krtek ke kalhotkám přišel, Anička malířka) jsou velice populární a dosud vydávané. Oblíbené jsou zejména jeho úpravy českých a cizích pověstí a pohádek (Staré řecké báje a pověsti, Golem a jiné židovské pověsti a pohádky ze staré Prahy, Čtení o hradech, Čtení o zámcích a městech).

Účinkující:

Miroslav Táborský (* 1959)

V roce 1987 absolvoval na DAMU a nastoupil do prvního angažmá v kladenském divadle. Později působil v Divadle E. F. Buriana, Studiu GAG, Divadle pod Palmovkou a v Divadle Labyrint. Od roku 1996 je členem souboru Divadla v Dlouhé.Vystupuje též v Divadle Járy Cimrmana (v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký). Filmoví diváci si jej mohou pamatovat ze snímků jako Černí baroni (1992), Svatba upírů (1993), Konec básníků v Čechách (1993), Kolja (1996), Lotrando a Zubejda (1997), Tmavomodrý svět (2001), Mazaný Filip (2003), Operace Silver A (2007) a dalších. Zahrál si významné i vedlejší role v seriálech jako Četnické humoresky, Náves, Nemocnice na kraji města po dvaceti letech, Místo nahoře, Místo v životě, Život a doba soudce A. K., Vinaři nebo Poslední sezóna. Díky výrazné vizáži se objevil i mezinárodních produkcích (např. Duna, Bídníci, Kletba bratří Grimmů, Hostel, …) Za roli překladatele ve španělském filmu Dívka tvých snů získal v roce 1999 Goyovu cenu v kategorii Objev roku.

Název: Báje a pověsti starého Egypta a Mezopotámie
Autor: Eduard Petiška
Interpret: Miroslav Táborský

Délka: 3 hodiny a 45 minut

Katalogové č.: AK097
EAN: 8594169480978

Vydavatel: OneHotBook

E-shop: stáhnout koupit CD

Vydavatelství OneHotBook – vydává audioknihy současných světových a českých autorů i moderní literární klasiku a osobitou tvorbu pro děti s kompletní profesionální produkcí zahrnující dramaturgii, režii, hudbu, postprodukci a design. Audiokniha v jejich podání není pouhým převyprávěním knihy, ale interpretačním uměním vzniklým za spolupráce režisérů s pečlivě vybranými herci; zvukovou adaptací, jejíž náladu podkreslují atmosférické zvuky i ruchy a původní skladby vytvořené na míru daného díla.

Mezi autory OneHotBook patří například Kateřina Tučková, Tereza Boučková, Jaroslav Rudiš, Jiří Šulc, Jiří Hájíček, Vilma Kadlečková, Petra Soukupová, Evžen Boček, Stieg Larsson, Jo Nesb?, Jussi Adler-Olsen, Peter May, Henning Mankell, Lars Kepler, David Mitchell, Haruki Murakami, Gillian Flynn, Lyndsay Faye, Tom Robbins a další.

Mohlo by vás také zajímat...