Jaká je cena lásky?
recenze knihy Rozum a cit – Joanna Trollope
Hledáte knihu, u které si oddechnete? Rádi byste si přečetli příběh, který vás pohladí po duši, je čtivý a místy napínavý. Přejete si poznat knihu, která vám v jednu chvíli vyvolá úsměv na tváři a v další vám vžene slzy do očí? Pokud jste na všechny otázky odpověděli kladně, tak tato kniha nesmí uniknout vaší pozornosti.
V originále (Sense and sensibility) kniha vyšla v roce 2013 v nakladatelství Harper. U nás vychází v roce 2015 u nakladatelství LEDA.
Knihu jsem si již delší dobu toužila přečíst, protože se jedná o adaptaci stejnojmenného díla od Jane Austenová. Při výběru knihy mě na první pohled zaujala obálka. Na obálce vidíme dvě dívky, jedna sedí v trávě a druhá na ní hledí. Obě dívky působí šťastným dojmem. Obálka je zpracována velice moderním způsobem, což potvrzuje to, co je uvedeno v podtitulu této knihy. Dlouho jsem přemýšlela o tom, jakou bude mít souvislost obálka s dějem a jak se v příběhu projeví dílo Jane Austenové. Obálka knihy velice dobře vystihuje ráz celého příběhu. V názvu se nesetkáme s žádnými metaforami, jedná se o přímé pojmenování. Žádné přenesené významy se nevyskytují ani v samotném příběhu. Celý příběh je tak pro čtenáře příjemně otevřený a při čtení nemusí dlouho přemýšlet nad tím, co daným spojeným chtěla autorka říci.
Kniha mi přišla zajímavá tím, že se před vámi při četbě odvíjí hned několik vyprávění, která sledují situaci z různých úhlů pohledu. Příběh je rozepsán do 19 kapitol, tyto kapitoly jsou rozdělené do podkapitol, takže se za jednu kapitolu můžeme setkat s vyprávění hned několika postav. Vypravěč v této knize je zvláštní, sice je kniha psána v er-formě s velkým množstvím dialogů, ale v případě vyprávění z pohledu Elinor jsem měla pocit, jak kdyby byla hlavním vypravěčem ona, občas se v jejích podkapitolách setkáváme s ich-formou.
Vyprávění příběhu je svižné a čtení vám ubíhá před očima téměř samo. Ke zpomalení děje dochází s každou novou podkapitolou, kdy se mění čas, místo a vypravěč. Drobné zpomalení jsem při čtení uvítala, protože si kniha rychločetbu nezaslouží. Jsou zde použity jazykové prostředky, které čtenáři prohloubí jeho prožitek. Autorka se snažila psát velice krátké věty, které děj zrychlovaly, pro zpomalení se občas objevila delší souvětí. Poetikou tohoto díla byl popis života ve dvou různých společenských vrstvách, hlavní hrdinky jsou chudší a jejich příbuzní jsou bohatí. Příběh je psán jen popisným a vyprávěcím stylem. Mnoho o ekonomických nerovnostech mezi jednotlivými postavami se dozvídáme z dialogů jednotlivých postav. Vždy krásně poznáme, z jakých vrstev pocházejí dané postavy, které zrovna promlouvají. Pro autorku muselo být celkem těžké uchopit psaní této adaptace tak, aby se nejednalo jen o prostý opis díla. Za sebe však musím říci, že autorka použila takové jazykové prostředky, aby dílo bylo moderní, téma se jí povedlo uchopit velice dobře a dokázala popsat problémy dnešní doby. Jazyk díla byl velice živý, vytříbený a celý příběh dokáže vyvolat celkem silné emoce.
Jak jsem již psala výše, věty zde nejsou nijak dlouhé. Ani popisy nejsou nijak rozvláčné. Autorka dokázala výborně popsat prostředí, které si každý čtenář velice snadno představí. Zároveň se jí povedlo vystihnout i různé situace, které se v knize odehrávají. Celý text je snadno interpretovatelný. Spisovatelka zvyšovala emotivitu celého příběhu tím, že použila tématu nemoci, které vždy promítla do textu, když se příběh začal stáčet k jisté stereotypitě. Text je psán ryze vyprávěcí formou. Již výše jsem se zmiňovala o tom, že je použito er-formy s častými dialogy a občas z pohledu Elinor zazní ich-forma.
Dialogy v této knize děj celkem zrychlují, protože jsou celkem krátké. Dialogů je v příběhu celkem hodně, ale při četbě to nijak nevadí. V knize zastávají velkou roli pocity, protože na čtenáře působí motivy lásky, zklamání, nemoci. Jak jsem již psala výše, každá podkapitola je jedinečný tím, že ji vypráví jiná postava a nikdy se nesetkáme se dvěma po sobě jdoucími podkapitolami, které by vyprávěla stejná postava. Všechny podkapitoly se krásně doplňují tak, že na konci vznikne naprosto úchvatný příběh. Prolíná se zde paralelní a řetězová kompozice. Když můj text čtete, můžete si myslet, že je příběh velice složitý, ale není tomu tak. V knize jsem si našla pár zajímavých myšlenek, které mi přišly moudré. Styl psaní této autorky mě zaujal.
Hlavním tématem této knihy je rozvrstvenost společnosti z ekonomického hlediska. Autorka použila velké množství motivů, vyjmenuji jen zlomek, který je z textu patrný. Zbytek přenechám na vašich čtenářských interpretacích. Hlavním motivem knihy je život, láska a zklamání.
V předchozích odstavcích jsem vás již trošku seznámila s hlavním tématem této knihy. S některými z nich se v knize setkáme jen zprostředkovaně (z vyprávění ostatních postav), ale převážná většina se v knize objeví fyzicky. Hlavní postavy mají v knize více svých výpovědí, vedlejší je sice mají také, ale není jich takové množství, protože hlavním problémem je sledování slastí a strastí rodiny Dashwoodových. Příběh se odehrává hned na několika místech v Londýně. V knize se často objevují zápletky, které vytváří jistou formu tajemství, které se postupně snaží čtenář odhalit, není jich však mnoho. Každá podkapitolka je dílkem, který je velice důležitý pro složení finálního obrázku.
Kniha se mi líbila. Odnesla jsem si z jejího čtení velice emotivní zážitek. Zaujal mě skvělý popis, který skvěle seděl, byl představitelný a vše do sebe krásně zapadalo. Styl psaní autorky byl také velice zajímavý a oblíbila jsem si ho. Autorčino umění si ode mě zaslouží můj obdiv za volbu jazykových prostředků, prostředí i problematiky, o níž se v příběhu dočítáme. Knihu mohu vřele doporučit všem, kteří mají rádi romantické příběhy.
Moje subjektivní hodnocení je 100 %.
Anotace:
Slavný román Jane Austenové přenesla do dnešního světa vynikající současná anglická spisovatelka Joanna Trollopeová. Provedla to s mimořádnou empatií, humorem, pokorou k originálu, ale také s nevídanou odvahou. Za dvě stě let se změnilo naše vyjadřování, společenské zvyklosti, životní styl, přibyly technické vymoženosti, zůstala ale touha po lásce, bezpečí, po blízkosti druhého.
Z lásky možná není úniku ani emancipace – ještě že rozum i cit jsou stále s námi!
O autorce:
Joanna Trollope (*1943)
Autorka píše i pod pseudonymem Caroline Harvey. Narodila se v roce 1943 ve Velké Británii, absolvovala Oxford, stala se učitelkou, angažuje se v nadacích.
Název knihy: ROZUM A CIT
Originální název: Sense and sensibility
Autor: Joanna Trollope
Překlad: A. Slavíková Hesounová, V. Hesounová
Nakladatelství: LEDA
Rok vydání: 2015
Počet stran: 368
Vazba: vázaná
ISBN: 978-80-7335-404-6
EAN: 9788073354046
E-shop: www.leda.cz
Nakladatelství LEDA vydává slovníky a učebnice celkem pro 28 jazyků světa.
V roce 2007 rozšířilo nabídku o literaturu beletristickou a naučnou.
Více na www.leda.cz.
