KnihyKultura

Ani ve snu mi neutečeš…

Spáčův hradrecenze knihy Spáčův hrad

Knihu, kterou právě držím v ruce, si zamilují zejména ženy, a to pro její lehkost a velké množství chvil plných lásky. S hlavními protagonistkami se budeme pohybovat v čase. S jednou (Catrin) se budeme pravidelně setkávat v 15. století, jež je plné neklidných okamžiků a s druhou (Andy) pak v současnosti.

Do života Catrin zasáhne válka, předem je tedy předurčena k strachu, a to nejen o sebe sama, ale také o své nejbližší. Po svém otci totiž zdědila věštecké schopnosti, s jejichž pomocí vidí, co vše její milovanou zemi čeká v blízké budoucnosti. Nepozoruje nic jiného než plameny ohně, krev, bídu a strach.

Andy má také velice těžký osud. Zemře jí manžel a ona se musí dostat z trudných myšlenek. Není tudíž nic lepšího než odjet. Zde se začne příběh propojovat, protože obě ženy obývaly stejný dům, pochopitelně však s rozdílem několika století. Tomuto sídlu se říká Spáčův hrad.

Co všechno ženy spojí? Co mají společného? To vše se dozvíte ve chvíli, kdy otevřete tuto knihu. Autorka je u žen velice oblíbená a já už se tomu nedivím, protože to vypadá, že se sama stanu fanouškem jejích knih. Román je čtivý, nezadrhává se a má spád. Vyprávění je obsáhlé, příběhy obou hlavních protagonistek se odehrávají na 456 stranách. Příběh se skládá z prologu, 31 kapitol, poznámky autorky a obohacen je i o historickou poznámku. Troufnu si tvrdit, že i přes obsáhlost knihu přečtete rychle. Milovnice typických ženských románů určitě ocení zajímavé zápletky, ale své v románu mohou objevit i muži. Věřím tomu, že když se začtete, určitě nebudete zklamaní.

“S hrůzou to vše pozorovaly ze svého úkrytu mezi stromy. Křečovitě objímaly mechem porostlé kmeny a zatínaly prsty do kůry se skrvnitou kresbou lišejníků. Pak uslyšely praskot bortící se střechy hlavní věže a viděly, jak z ní k nebi vzlétají jiskry ? rudý, mihotavý závoj na pozadí oblohy plné dýmu.” (s. 9)

Kniha Spáčův hrad je již čtrnáctou knihou nejen ženami oblíbené britské autorky. Na díle je to velice znát, a to zejména díky brilantnímu vyjadřování, vystavování zajímavých point jednotlivých dějových linií a komplikovanosti vyprávění. Ač se vyprávění může zdát komplikované, nemusíte se ničeho bát, jedná se o odpočinkovou četbu a vy si tak budete moci užívat nevšedních zápletek. V knize se objevují dvě dějové linie, jedna z nich nám bude vyprávět příběh mladé Catrin žijící ve středověku, druhá nás pak seznámí s radostmi a strastmi ovdovělé Andy ze současnosti. Z příběhů obou žen čiší spousta emocí a je jen na nás, jak si je interpretujeme a přebereme. Čtení tohoto příběhu jsem si náramně užívala, nikam jsem se nehonila a odnesla jsem si nevšední čtenářský požitek. Autorka zpracovala opět velice zajímavý příběh, jenž vás bude bavit od samého počátku, až do úplného konce. Při čtení nezažijete ani vteřinku nudy. V brzké době se pustím i do dalších knih této autorky. Věřím tomu, že budou stejně čtivé, jako je tato.

“Andy se kousla do rtu. Děti, to bylo další bolavé místo, které ji tížilo. Graham žádné nechtěl. Neměla tedy ani žádného potomka, aby ji utěšil v jejím žalu.” (s. 37)

Kniha Spáčův hrad, kterou bych vám ráda představila v této recenzi, vyšla v originálu (Sleeper´s Castle) v roce 2016. U nás ji vydává v roce 2017 nakladatelství Brána. Pokud vás recenze chytí za srdce a budete si chtít tuto poutavou knihu plnou zajímavých zvratů přečíst, můžete si ji pořídit zde.

“Andy po nich zoufale hmátla. Tentokrát v kouři jasně uviděla svoje prsty kousek od těch Rhoniných. Zachytila ve vzduchu pár listů právě v okamžiku, kdy opět oheň vzplál, aby je pohltil. Rázem držela v ruce hořící louč a její plameny jí olízly ruku. S výkřikem ji pustila a v tu chvíli byla opět v Suině ložnici ve Walesu.” (s. 128)

Když jsem viděla v nabídce tuto kouzelnou knihu, hned jsem věděla, že si ji chci přečíst. Co na tom, že jsem byla autorčinou tvorbou prozatím nepolíbená, časem by se to určitě změnilo. Já jsem však ráda, že se to stalo právě teď a s touto knihou. Zaujal mě již samotný název, jenž kopíruje vyobrazení na obálce. Zde je zachycen krásný hrad, po stranách obálky jsou vyobrazeny ostružiny na zlatavých větévkách keře, to má čtenář hned jinou chuť se do čtení pustit. Podtitul knihy mě ujistil o tom, že se jedná o dva příběhy v jednom a zní: ?Dvě ženy. Dva věky. Jedno magické místo.? Tím magickým místem je právě Spáčův hrad. Odtud i název celého románu. Krásná to paralela mezi vyobrazením na obálce, dějem románu a názvem samotným. Vyzdvihnout pak musím i barevné kombinace na obálky. Když jsem knihu otevřela, radovala jsem se z velkých patkových písmen, která se dobře čtou a zabraňují tomu, aby čtenáře bolely oči. Přidanou hodnotou je to, že vedou zrak a vy tak můžete jen tak jezdit očima po řádcích a brouzdat se strhujícím obsahem textu.

“Proč jen nepočkala, aby zjistila, komu to auto patří? Mohla se na sedadle toho svého přikrčit, kdyby to bylo zapotřebí. Nikdo by si jí nevšiml.” (s. 173)

Na to, že je román tak rozsáhlý, měla jsem jej během pár chvil přečtený, protože byl opravdu strhující. Všech 31 kapitol je vcelku dlouhých, až jsem byla občas překvapená. Vždy jsem si před spaním řekla, že dočtu kapitolu a vcelku pravidelně se mi stávalo, že jsem šla spát až ve dvě hodiny v noci. Ale nestěžuji si, kdo by také šel spát v té nejnapínavější chvilce, že? Navíc, když chcete zjistit co nejdříve, jak to všechno dopadne, to se pak nic jiného nedá dělat. Ač se vyprávění může jevit jako komplikované, zas až takové potíže mít nebudete, každá kapitola je věnována jedné postavě. Oba pohledy se pravidelně střídají a téměř nikdy se nestává, že byste četli ve dvou po sobě jdoucích kapitolách o stejné postavě. Jelikož jsou kapitoly delší, bylo žádoucí, aby se objevily v průběhu vyprávění předěly, které plynulost děje trochu narušily a příběh posunuly o několik kroků kupředu. V díle se setkáváme se spisovnou češtinou. To, jak si Erskinová se Spáčovým hradem vyhrála, jí, troufnu si tvrdit, přinese mnoho ocenění a pochval od čtenářů. Myslím si, že přede mnou v tuto chvíli leží jeden z aspirantů na světový bestseller. Román je vystavěn na chronologické kompozici, jež udává celému dílu pevné základy, často se však objevují i retrospekce, ve vyprávění si můžeme často povšimnout vzpomínek.

“Pokoušela se usnout, ale nedařilo se jí to, ať se snažila sebevíc. Napadlo ji, že kdyby si třeba vyšla na procházku a pročistila si hlavu, usínalo by se jí snadněji. Naházela na sebe pár svršků, sešla do přízemí, v rychlosti zhltla snídani a vyběhla do chladného jitra.” (s. 224)

Ve vyprávění je použito objektivní er-formy. Čtenář se pak cítí jako společník hlavních postav. Může se ve svých myšlenkách podílet na dotváření jejich osudu a charakteru. Aby příběh nebyl pouze obyčejně odvyprávěn, zakomponovala do něj autorka velké množství dialogů jednotlivých postav. Ty průběh románu oživují a nabývá tak s jejich pomocí na dynamice. Bez popisů se však neobejdeme. Aby nám některé pasáže jen tak neutekly před očima, bylo důležité, aby se zpomalily. K tomuto účelu byl tedy vložen popis prostředí, osoby, situace, ale určitě bych mohla jmenovat i spoustu dalších.

“Pěšina vedla obloukem za dům. Rhona se přikrčila, vyplížila se zpoza chabého úkrytu za živým plotem a zamířila k zadnímu přístavku.” (s. 348)

Moje subjektivní hodnocení tohoto románu je pozitivní. Líbilo se mi grafické, typografické, jazykové i gramatické zpracování. Tyto čtyři oblasti totiž hodně ovlivňují při čtení můj úsudek o díle jako celku. Když k tomu pak přičteme brilantní zpracování látky, můžeme pět ódy. Hra jazyka a zajímavý příběh, jenž je občas smutný a chvilkami radostný, to vše jsou faktory, které dotvářejí kolorit tohoto literárního skvostu. Vyzdvihnout však musím i to, jak autorka dokázala prolnout dva příběhy, jež spolu mají hodně společného, ale přitom se odehrávají v jiných dobách. Za sebe tedy mohu konstatovat, že jsem s titulem nad míru spokojená, ba co, jsem z něj přímo nadšená. Knihu hodnotím nádhernými 100 %. Je škoda, že nemohu dát více, protože si to dílo zasluhuje. Budu ji tedy alespoň doporučovat dalším čtenářům.

Hodnocení: 100 %

Anotace

Děj dalšího románu oblíbené autorky se odehrává v 15. a zároveň v 21. století a jeho hrdinkami jsou dvě ženy ? Catrin a Miranda.

V roce 1400 se na velšských hranicích schyluje k válce. Catrinin otec je věštec a hraje nebezpečnou hru v centru zuřivého soupeření mezi velšskými knížaty a anglickými pány. Catrin se ocitne ve zdech hradu Sleeper a je vyzvána, aby předpověděla osud Walesu, ona však vidí jen blížící se válku a krev? V roce 2015 odjíždí Miranda na hrad Sleeper, aby unikla realitě a uspořádala si myšlenky. Pomalu cítí, že se v samotě hor probouzí k životu, ale pokaždé, když zavře oči, její sny ožívají. Setkává se v nich s mladou dívkou, která křičí a vztahuje k ní ruce. Zdá se, že jí může pomoct jen Miranda?

 

Název knihy:                     Spáčův hrad
Spáčův hradAutorka:                              Barbara Erskine
Překlad:                              Eva Křístková

Žánr:                                    Literatura světová, Romány, Pro ženy

Datum vydání:                   2017
Počet stran:                        464
Nakladatelství:                   Brána

Formát:                                140 × 205, pevná
EAN:                                     9788072438891
ISBN:                                    978-80-7243-889-1

E-shop :                                www.brana-knihy.cz

D
atabáze knih:                    www.databazeknih.cz

 

Brána
Nakladatelství Brána
vzniklo v roce 1994.
Vydává populárně naučnou literaturu, především historickou. V edici Historie, v řadě Osobnosti dějin vycházejí knihy o významných lidech, pro memoárovou literaturu je určena edice Životy. Kromě beletrie (detektivky a prózy známých světových a českých autorů) se zaměřuje na horolezeckou literaturu a ediční plán doplňují původní a překladové tituly v edici Vzdělání.

Autorčin blog

Líbil se vám článek? Podělte se o něj s přáteli.

Ivana Pásková

Mou láskou jsou knihy, ty mě nikdy nezklamou. Čím víc jich přečtu, tím více životů a dobrodružství prožiju. (www.iwikovaknihovna.cz)